Když jsem se začínala zajímat o zdravé stravování (2-3 roky zpět), často jsem narážela na informace ohledně vitariánství (konzumace pouze syrové stravy), a tak jsem se začala o tento směr stravování zajímat více. Četla jsem různé knihy, sledovala zajímavé lidi na YouTube, přidala se do skupiny na Facebooku a několikrát jsem se tak setkala s mixérem jménem Vitamix. Spousta lidí ho vychvalovalo a já si pohrávala s myšlenkou, že by bylo skvělé si ho pořídit. Když jsem ale zjistila, kolik taková věcička stojí, nadšení mě přešlo, ale pořád něco ve mě říkalo, že by to byla dobrá investice. Řekla jsem o tom rodičům a ti z toho vůbec nebyli nadšení. Říkali, že ať si koupím nějaký mixér za tisícovku a vyjde to nastejno (a ještě k tomu ušetřím sedmnáct tisíc). Ale já si to nenechala vymluvit a pořád jsem snila o Vitamixu. Četla jsem spoustu recenzí a nesetkala jsem s žádnou negativní, samá chvála. Když jsem navštívila první ročník Raw Festu v Praze a viděla jsem ho naživo, zamilovala jsem se ještě víc. Spousta lidí v mém věku (okolo 15 let) si přeje nový mobil, tablet a podobný věci. Já si přála mixér. Vždycky jsem byla jiná.
V to období jsem zrovna začala chodit na brigádu, kde jsem si něco málo vydělávala, ale abych si našetřila 18 000,-, musela bych čekat rok a půl (ale stejně bych si nic nenašetřila, protože to neumím, protože většinou všechno utratím.. a hádejte za co. Ano, za jídlo. Oblečení, kosmetika? To se v mém nákupním košíku málokdy objeví, kdežto jídlo je tam pořád). Tak jsem se nakonec domluvila s tátou, že mi ty penízky půjčí a já mu to budu postupně každý měsíc hezky splácet.
Nezapomenu na ten moment, kdy jsem klikla na "Odeslat objednávku" a kdy mi pak za pár dní přišel a já ho fakt měla doma. Vitamix. Můj Vitamix. Splnila jsem si sen. Krásný pocit.